Brněnská přehrada
Úvodní stránka

Brněnská přehrada a okolí
průvodce kouzelnými místy

Bystrcký kostel
Brněnská přehrada
ski,tur,cyklo
Autor:
Robert Vystrčil
Brno-Bystrc
info@prygl.net
Doporučuji:
Brněnský plenér - sochy na Brněnské přehradě
Ubytování v okolí Brněnské přehrady
reklama reklama
Podstránka zveřejněna: rok 2002
Aktualizována: 12. 5. 2003

Zvířectvo a rostlinstvo

Můžete se podívat na podstránku o poštolkách v Bystrci.

Rád bych přivítal pomoc od odborníka či zájemce o zdejší přírodu, kdo by byl ochoten sepsat nějaké informace o zvířectvu nebo rostlinstvu, které se vyskytuje v této popisované oblasti. Ozvěte se mi.

Přírodní rezervace a památky:

obr. 1
Jarní motiv z míst u kaple Matky boží. Foto z 26. dubna 2003.

Houby a rostlinstvo dubových a bukových lesů

Rostlinstvo listnatých lesů má veliký význam pro udržení a vývoj lesa. Spotřebovává živiny vzniklé rozpadem surového humusu a vytváří zelenou hmotu, která je potravou býložravým živočichům, květy a plody poskytují potravu hmyzu a ptákům. Na místech, kde je dostatek světla, tvoří souvislý koberec a chrání tak půdu proti erozi (vymílání) při velkých deštích a jarním tání. Rostliny zastiňují půdu a brání jejímu vysychání. Poskytují přirozenou ochranu živočichům od hmyzu až po velké obratlovce.

Houby jsou významným rozkladným článkem lesního ekosystému. Tím, že rostou na oslabených a odumřelých rostlinách (stromech), nebo v surovém humusu, rozkládají ho a uzavírají tak koloběh energie a živin.

Společenstvo živočichů v lese

Živočichové jsou dynamickým článkem života v lese. Ti nejdrobnější (hmyz) se starají o rozklad hmoty, živí se jak mrtvou hmotou (dřevem), tak zelenou hmotou rostlin a současně jsou potravou pro hmyzí dravce (predátory), ptáky a drobné obratlovce. Zajímavou složkou fauny v lese jsou ptáci. Z hlediska fungování ekosystému jsou velice důležitými regulátory populací hmyzu (omezují hmyzí kalamity) a mnozí z nich se živí i semeny. Mezi ptáky najdeme také důležité dravce, kteří se "starají" o regulaci drobných obratlovců a ptáků. Dravci, stojící na vrcholu potravního řetězce loví především nemocné a oslabené živočichy. Pokud nemají dostatek potravy, jejich reprodukce (rozmnožování) se zpomalí nebo dokonce zastaví. Obratlovci mají také zástupce z řad vegetariánů (býložravců). Ti se živí bylinami a částmi stromů a regulují tak nárůst hmoty a její ukládání do půdy.

  • Puštík obecný (Strix aluco)
    Hnízdí ve starých dutinách datla černého i vyvěšených budkách. Je to významný regulátor myšovitých hlodavců.
  • Káně lesní (Buteo buteo)
    Běžný lesní dravec, významný regulátor drobných hlodavců.
  • Kuna lesní (Martes martes)
    Malá šelma, lovící na zemi i na stromech, ptáky, veverky i jiné hlodavce.
  • Liška obecná (Vulpes vulpes)
    Významný regulátor myšovitých hlodavců, které loví společně s kunou, kání a puštíkem.
  • Datel černý (Dryocopus martius)
    Hnízdí v dutinách, které vytesává převážně v bucích (otvor dutiny má vejcovitý tvar). Živí se podkorními druhy hmyzu.
  • Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius)
    Významný druh starých dubových porostů. Dutiny ke hnízdění vyklovává ve kmenech rozrušených dřevokaznými houbami. Živí se hmyzem i měkkými plody (třešněmi).
  • Srnec obecný (Capreolus capreolus)
    Všeobecně známý druh. Za potravu mu slouží rostliny bohaté na bílkoviny. V květnu a červnu nalezených mláďat se nedotýkejte, matka se k nim v pravý čas vrátí.
  • Veverka obecná (Sciurus vulgaris)
    Stromový druh živící se semeny a pupeny stromů, houbami i živočišnou potravou (hálky). Nápadné požerky jsou vřetena šišek.
  • Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis)
    Hmyzožravý pták hnízdící v dutinách (přirozených i v budkách). Je to tažný druh.
  • Myšice lesní (Apodemus flavicollis)
    Velkouchá dlouhoocasá myš, jejíž potravou jsou hlavně semena lesních dřevin, z nichž si tvoří zásoby.
  • Skokan hnědý (Rana temporaria)
    Dosud pravidelný lesní druh. Od podobného vzácnějšího skokana štíhlého se liší mramorově skvrnitým břichem a kratší zadní nohou.
  • Roháč obecný (Lucanus cervus)
    Nápadný brouk, jehož larva se vyvíjí v troudu starých pařezů a stromů 4 a více roků. Dospělci se živí stromovou šťávou.
  • Obaleč dubový (Tortrix viridiana)
    Významný škůdce dubů. Opakovaně se přemnožuje a způsobuje až holožíry v korunách. Při přemnožení "prší" padající trus na zem.

Pozn. : Informace jsou čerpány z informačních tabulí Naučné stezky Jelení žlíbek.

Přehrada Brno
  O tomto webu Copyright © 2000-2024 Robert Vystrčil, fotograf