Brněnská přehrada a okolí
průvodce kouzelnými místy

O čarách

Dříve v Bystrci věřili nejrůznějším čarám. Tak někteří lidé byli přesvědčeny, že když při bouřce uhodí, spadne hromový kámen, který se zaryje hluboko do země a po sedmi letech prý sám vystoupí na povrch a komu se podaří takový kámen najít, bude mít ve všem štěstí.

Všichni se báli čarodějnic, které uměly roztodivná kouzla. Učarovaly třeba kravám a ty pak přestaly dojit nebo měly krvavé mléko. Dovedly sbírat i rosu z trávy, a potom všechno uschlo. A ještě mnoho jiných věcí. Proto večer před prvním májem zastrkovali lidé do oken větvičky z černého bezu, které chránily celý dům před zlou mocí. Aby před čarodějnicemi byla bezpečná celá vesnice, chodil obecní pastýř a práskal silně bičem. To prý čarodějnice určitě vyhnalo.

Ale bylo i jiné nebezpečí. Třeba taková můra. Do domu se dostala i klíčovou dírkou a potom přepadla spícího a sála mu krev.Tady u sousedů měli malé dítě, nemluvně, a to začalo jednou v noci bolestně plakat.

Hned mu prohlédli patičky, protože se říkalo, že můry vysávají krev malým dětem z patiček. Na těch pak zůstanou malé ranky. A děcko ty ranky na patičkách mělo. Tak dědeček rozhodl, že bude v noci hlídat. Sedl si na lavičku u kamen, ale zdřímnul si. Ve spánku uslyšel dítě plakat, ale nemohl se docela probudit, jen zamumlal: "Nech to děcko! Dám ti ráno opálku jablek!". Dítě utichlo, dědeček usnul a do rána na všecko zapomněl. A tu najednou přiběhla sousedka a povídá mu: "Pantáto, slíbil jste mně jablka, jdu si pro ně." Dědeček, když to uslyšel, volal honem do komory na babičku: "Dej tady sousedce opálku jablek!"

Babička jablka donesla, dala sousedce a dědeček řekl: "Teďs dostala, co jsem slíbil, tak už dej dítěti pokoj!"

Od té chvíle měli od můry pokoj. Jedinou obranou proti ní je prý "muří noha". Je to taková nakreslená hvězdice. Musí být ale namalovaná svěcenou křídou na práh domu nebo na hlavní dveře a to jedním tahem. Když se něco zapomene, kouzlo nepůsobí a můra může člověka i usmrtit, protože mu vysaje všechnu krev.

Pozn.: Text byl stažen ze stránek o Bystrci pana Kováře (www.bystrc.net).