Brněnská přehrada a okolí
průvodce kouzelnými místy

O Švédech

Ach můj Bože nejmilejší, jaké nám nastaly časy! Tak si často v Bystrci naříkali. Už za třicetileté války tak jako z okolních vesnic museli utíkat před Švédy do lesů.

O to, že vojáci se aspoň trošinku zdrželi a vesničané si mohli vzít do úkrytů aspoň to nejnutnější, se prý postarali bystrčtí pekaři. Napekli dobrý voňavý chleba a čekali na švédské vojáky u mostku přes řeku Svratku. A protože byli Švédové pořádně hladoví, hned se chtěli pustit do jídla. Ale ouha! Chléb sice voněl široko daleko, že se všem sliny jenom sbíhaly, ale protože ho pekaři právě vytáhli z pece, byl pořádně horký. A tak nezbývalo vojákům nic jiného, než foukat a foukat, aby trochu zchladnul a dal se jíst. Tím se vojáci dost zdrželi. Lidé si zatím mohli něco poschovávat - a pak honem pryč do úkrytů.

Však také Švédové nikoho nešetřili. Bystrckého rychtáře na návsi tak postřelili, že málem umřel. Trvalo to dlouho, než se uzdravil. Dal potom, až nastal klid, vysadit na návsi lípu, která tam roste dodnes.

Tu zlou dobu nám ještě do dnešních dnů připomíná v Rakovci u myslivny název Švédské díry.

Některé okolní vesnice ale dopadly hůř. U Žebětína byla kdysi vesnice Kladruby. Švédi ji vypálili a zničili tak, že úplně zanikla. Zůstalo po ní jen jméno jedné trati - V Kladrubech.

Za svou krutost však byli nepřátelé přece jen potrestáni. Po smrti se prý proměnili ve světýlka. Lidé je dřív často vídali. Ale jak se postavila Brněnská přehrada, všechno se změnilo. I světýlka se ztratila, a tak duše zemřelých Švédů došly pokoje.

Pozn.: Text byl stažen ze stránek o Bystrci pana Kováře (www.bystrc.net).